Je to možná zajímavé, proč vynechávám problematiku navijáků, ale ani já sám teď v nich nemám zcela jasno. Jediné, na co bych si dal při jeho výběru pozor je citlivá a přesná brzda, přesný a jemný chod navijáku bez vůle. Volil bych též kovové tělo a ne levné plastové napodobeniny. Dále dávám osobně přednost širší cívce. Osvědčilo se mi to, neboť se mi při vláčce s takovými navijáky nekroutí tolik vlasec. Pokud jde o velikost, tak pro běžnou přívlač (ne velké štiky nebo sumci) bych volil standardní velikost 20 – 30. Tak asi ve zkratce. Ale nyní spíše k nástrahám a s tím rovněž i spojenými vlasci či šňůrami.
Nejprve něco k vlastní disciplíně, nebo lépe řečeno rybolovné technice. Přívlačí se rozumí jeden ze způsobů lovu ryb. Mnozí rybáři a zejména pak nezkušení, nebo ortodoxní, se domnívají, že přívlačí se dají lovit jen dravé ryby. Jedná se však pouze o obecně zažitý omyl. Je sice pravda, že se přívlačí loví zejména ryby dravé, ale pokud zvolíme správnou nástrahu, nářadí, taktiku, místo a čas lovu, není problém ulovit i ryby nedravé např. kapra, lína, cejna, atd.
Velice často se setkávám s dotazy typu: „ Prosím tě, Tomáši, můžeš mi poradit nějaký universální prut na přívlač? Chci začít vláčet a nechci do toho rvát hned na začátku moc peněz.“ Co na to říci? Každý zkušený vláčkař by hned odpověděl, že žádný universální prut a to na jakýkoli způsob lovu prostě neexistuje. Já se teď v několika řádcích pokusím alespoň rámcově vysvětlit problematiku výběru prutu, abychom zbytečně po koupi nelitovali, co jsme si to koupili za „křáp“. Při výběru prutu hraje roli veliké množství hledisek. Zkusme se nad nimi zamyslet, a pak je rozebereme trošku hlouběji.
Je krásný slunečný podzimní den, a já vyrážím na svou oblíbenou říčku, abych provětral přívlačovou bižuterii. V klidu procházím po břehu, jemuž dal podzim nový pestrobarevný háv opadaného listí olší, buků a bříz, a sleduji pomalu proudící křišťálově čistou vodu, jak omývá spleť kořenů na břehu rostoucích stromů a keřů. Sleduji každý podezřelý pohyb ve vodě a pomalu se blížím k menšímu splavu, kde chci dnes poprvé zkusit své rybářské štěstí. Kdo zažil podzimní procházku kolem vody, kdy posvátný klid usínající přírody ruší pouze šustění padajícího listí nebo tiché prasknutí větvičky, která neunesla tíhu našich kroků, ví, co je to rajský klid a pohoda. Člověk hned zapomíná na všední těžkosti uspěchaného a zmateného pracovního dne. To je ta pravá živá voda pro rybářovu duši.
