Team Praha Sensas Velká Chuchle 2009

Nápad postavit nové závodní družstvo se zrodil už v závěru roku 2008, kdy Jana Štiková otevírala svoji novou prodejnu rybářských potřeb. Tehdy se při přátelských rozhovorech utvořila nová sestava rybářských nadšenců. Nejmladším členem je Michal Kladrubský, kterého společně s jeho rodiči závodní rybaření zcela uchvátilo, dále je to Matěj Klika a čtveřici uzavírají po delší odmlce navrátivší se Martin Procházka a Aleš Horký.

Všichni již v minulosti dosáhli nějakého toho úspěchu na závodním poli, tak panuje dobrá a bojovná nálada a všichni jsou připraveni se utkat na kolbišti rybářském. Počáteční nadšení je obrovské a ambice dosahují slušných výšin. Aby bylo naše snažení podpořeno kvalitní přípravou a zázemím, oslovili jsme jednoho známého zástupce světově věhlasné rybářské firmy, který má svoji základnu v Babicích u Uherského Hradiště.

Mezi tím se již pomalu rozbíhá rybářská závodní i nezávodní sezóna, tak nezbývá než si doplnit scházející části výbavy a také se trochu zásobit potřebným množstvím krmení na celou soutěžní pouť. Klademe důraz především na zabezpečení všech čtyř kol druhé ligy skupiny A, vybraných pohárových závodů, krajské kvalifikace a Michal ještě pomýšlí na nominační závody do reprezentace U18.

Termínový kalendář nám tentokrát přisuzuje, že se s ostatními souputníky setkáme dvakrát na jihu Čech, dále to budou Všenory a zajímavý bude závod také v Plzni na Radbuze.
Seriál závodů začíná na dobře známém spodním úseku ve Všenorech na Berounce. Jarní termín se zdá být pro množství a velikost chytaných ryb příznivé a tak neočekáváme, že by došlo na chytání našich malých stříbrných kamarádek. Voda je při tréninku dosti rychlá a zvednutá, tak se dá s trochou nadhledu vyřadit z očekávané taktiky i odhozové pruty. Vše jako družstvo vsázíme na lov s děličkou, ale stejně má každý z nás připravenou nějakou tu záložní variantu. Navíc nás přijel podpořit náš kamarád Dan Stauch, který se velmi dobře stará a podporuje pražskou a částečně středočeskou rybářskou mládež. Trenér jeho kvalit a navíc s pomocí rodičů Michala a Bédy Kliky je již dostatečnou zárukou úspěchu . I přes to, že se nacházíme de facto na domácí vodě máme z Berounky respekt a scházíme se na pátečním povinném tréninku, který snad něco napoví. Do závodu tak přicházíme ve větší pohodě. První závod probíhá pod vedením trenérů docela poklidně a dosahujeme umístění 7,6,2,6 a v neděli potom 7,3,10,3. Pochvalu musí dostat Matěj, protože mu v přípravě přihlížející rybář nešťastnou náhodou zlomil děličku a Mates to psychicky ustál a vybojoval umístění lehce pod středem závodního sektoru. Celkově končíme po prvním dvojkole na velmi hezkém, 4 místě, které nás dále povzbudilo do bojů příštích.

Na další kolo se velmi těší Aleš, protože má rád technické chytání menších ryb. Toto se mu splní na řece Nežárce pod Jindřichovým Hradcem, kde nás čeká druhé kolo. Protože již víme do čeho jdeme a chytali jsme tady již na Nova Domu 2009 (článek o průběhu již napsal Vašek Adamec ml.), vynecháváme trénink a raději věnujeme čas domácí přípravě a koncentraci. Závod se odvíjí dle očekávání, jenom nás trochu zlobí náhodní cejni chycení v průběhu obou závodů. Nám se cejny cíleně chytat nedaří a raději chytáme na jistotu „na družstvo“ plotice a plotičky. Přináší to plody v podobě sobotních vyrovnaných umístění 7,7,7,3 a neděle nám přinesla Matesovo sektorové vítězství a dále 4, 5 a 11 místo. Opět se nám daří obsadit 4 příčku za víkend a celkově jsme také na čtvrtém místě s malou bodovou ztrátou na medailové pozice. Po závodě ještě povzbuzeni úspěchem vedeme řeči o útoku na posty nejvyšší. Současně již spřádáme plány na nám neznámou Radbůzu. Zdá se, že zde využijeme znalostí Martina, který nějaký čas chytal II. Ligu za plzeňské družstvo.

Radbuza je pro nás neznámá voda a bereme to jako týmovou výzvu. Navíc zde jsou dle propozic povoleny patentky, tak můžeme očekávat zajímavou rybařinu ve městě piva Plzni. Bohužel však svatý Petr nenašel společnou řeč s pány vod a na náš závodní úsek se ženou masy vody. V týdnu před plánovanými závody s napětím sledujeme na internetu aktuální průtoky a výhled do budoucna v naší řece a jeho přítocích. Průtok vzrůstá každým okamžikem téměř před očima a na víkend je předpověď téměř katastrofální. Regulované městské břehy mají pojmout snad dvacetinásobek průměrného ročního průtoku. V sobotu se tedy s neskrývanými rozpaky scházíme na parkovišti závodního úseku, mícháme podle nás nejvhodnější krmení na dané podmínky a připravujeme živé nástrahy a návnady. Po losování se rozcházíme na vylosovaná místa, která jsou prozatím na suchu. Místní znalci říkají, že hladina je již cca o 1,5 m výše oproti normálu. My však sedíme poměrně pohodlně přímo u vody. Po zaznění startovního signálu se celé závodní pole snaží o co nejlepší výsledek. Zdá se, že nejlépe ryby „berou“ na horním sektoru D. Na ostatních místech k dobrému umístění musí stačit úlovek ouklejí na dlouhé biče. Kdo na tuto techniku nebyl připraven, není v závěrečném zúčtování úspěšný. Našemu družstvu se podařilo dosáhnout nelichotivého umístění 5,8,12,12 a to nás v kole odsouvá na poslední příčku v družstvech. I přes to se však celkově držíme s druhým Sensas týmem z Jihlavy na děleném 5 místě. Nedělní závod je pro nezpůsobilé podmínky bez náhrady zrušen.

Poslední klání se děje na nádherném závodním úseku řeky Lužnice, kousek od rybářsky vyhlášeného městečka Kolodějů nad Lužnicí. Aleš se sem během léta několikrát vypravil s celou rodinkou zatrénovat. Ryby zde ale braly, tak nelze vyvozovat nějaké závěry.

Týden před našimi závody se zde koná závěrečné kolo a finále I. Ligy, tak vyrážíme na výzvědy něco okoukat. Máme čas jenom na sobotní závod, tak se celí nedočkaví dostavujeme do dějiště ještě před přípravou našich zkušenějších kolegů z vyšší soutěže. Stihneme tak prohodit pár slov s Ivanem, Karlem Nováčkem a Liborem Samlíkem. V průběhu závodu se zdá, že každý sektor bude trochu jiný a tak jsme rádi, že každý ze jmenovaných sedí v jiné části tratě. Za normálních okolností se zde dá totiž chytat jak dělička, tak i odhoz s angličákem, ale úspěšné může být i chytání ouklejí, které jsou zde opravdu velké.

Nasbírané vědomosti se pokusíme uplatnit již další víkend, kdy je před námi poslední kolo II. Ligy skupiny „A“. Oproti první lize nejsou povoleny patentky, tak jsme zvědaví, jaký to bude mít vliv na opatrné lužnické cejny, skaláky a plotice. Ryb je však zde dost a po nedělním závodě to vypadá, že jsou všichni závodníci s úlovky spokojeni. Průměrná hmotnost na závodníka v neděli se pohybovala mezi 8,5 až 14-ti kilogramy. Našemu družstvu se v sobotu daří dosáhnout na umístění 4,11,11,12. V neděli připisuje na konto Teamu Praha Sensas druhou jedničku Aleš, další dosáhli na umístění 4,8,12. Po sobotním nezdařeném výkonu se nám podařilo výsledek vylepšit a tím odvrátit nebezpeční sestupu do nižší soutěže.

Po celoroční soutěži obsadilo tedy družstvo Team Praha Sensas celkové 8 místo. V jednotlivcích skončil na 2. místě Aleš Horký, na 27. místě Matěj Klika, na 31. místě Martin Procházka a na 34. místě Michal Kladrubský.

Celkem neskromně musíme uznat, že máme na lepší výsledky a celkové umístění. Také po závěrečném vyhlášení výsledků jsme si slíbili, že příští sezonu více zabojujeme a medaile nás neminou

Mějte se a nashle u vody

Aleš Horký