Rybářské potřeby RYBOLOV.cz

Všechny tyto nástrahy dnes patří ke známým a velice oblíbeným u mnoha rybářů. Víte však jak je správně použít? Jak je uchovávat po delší dobu? Jak je připravit na lov? Když už za ně přece utratíte nemalé peníze, tak chcete pomocí nich dosahovat co nejlepších výsledků. Nabízím několik rad, které Vám snad pomohou naučit se lépe pracovat s živou složkou a využívat ji tak efektivně, jak jen to v dané situaci půjde.

Začneme pěkně po pořádku od patentky.

Patentka - karmínový zázrak

Co je to patentka? Mnoho rybářů to ani pořádně neví. Patentka je larva pakomára žijící zavrtaná v bahně rybníků a nížinných řek. Je nejpřirozenější potravou všech nedravých ryb. A ty se k ní také podle toho chovají. Milují ji! Důkazem toho jsou desítky metrů čtverečních, které jsou ryby ochotné prohledat, jen aby našly svůj oblíbený pamlsek. Je nejúčinnějším lákadlem, jaké můžeme na ryby použít. I když pozor! Ne vždy tato zásada platí. Někdy jsou ryby tak „nenažrané", že vyďobávají patentky z krmení a nic jiného je nezajímá. Ani naše nástraha. Druhým úskalím mohou být malé rybky jako ježdík nebo hrouzek. Pokud se někde vyskytují velké populace těchto malých piraní, doporučuji patentku raději vynechat. Asi by Vás nebavilo celý den tahat pěticentimetrové rybky.

Jak se dá patentka získat? Jednoduše určitě ne. Jedinou možností je cedit bahno v rybníku přes jemné síto. Bohužel pokud nemáte „ložisko", kde se patentka vyskytuje v hojném počtu, tak Vaše snaha nebude mít žádný výsledek. Pár potvůrek na dně skleničky po hodinách práce. Najít místo, kde je patentka k nalezení ve velkém množství, se dá považovat za výhru v loterii. Vlastní sběr je myslím jen nouzové řešení. Díky bohu však máme v republice dostatek firem, u kterých není problém patentky objednat - a to jak malé do krmení, tak i velké na háček. Jejich cena je přiměřená. Určitě patentka nepatří k nejlevnějším nástrahám, ale zároveň není ani nijak závratně předražená. Navíc pokud s ní umíte dobře zacházet, tak jí nespotřebujete více než 0,5 kg na celý lov. Vzhledem k ceně mi ovšem připadá její použití na „normální chytání" naprosto zbytečné. Zvláště v období, kdy ryby dobře berou. Naopak závody, to je zcela jiná kategorie. Zde mohu karmínové červíky jen doporučit!

Skladování patentek je poměrně jednoduché. Není však možné dlouhodobě. Pokud se o ně patřičně staráme, tak nám mohou vydržet nejdéle týden. Nejlepší je, spotřebovat je do dvou dnů. Uchováváme je v několika vrstvách vlhkých novin v chladu. Můžeme je dát do lednice (jestliže tam nemáme moc zimu) nebo stačí do sklepa. Na podzim je lze nechat přes den třeba i na balkóně. Pozor, aby nám patentka nezmrzla! Dávat do krmení mrtvé patentky je horší, než nedávat žádné. K vodě je přepravuji pomocí přenosného chladícího boxu. Je to asi jediná možnost jak je udržet naživu. Hlavně v létě, když je venku vedro a sluníčko pálí jak o život. Doporučuji používat na chlazení lahve s ledem. Nikoliv originální náplň, která většinou po hodině zcela rozmrzne a přestává chladit.

Jsme u vody. Krmení připraveno, pruty navázané, patentky se mrštně kroutí na novinách. Co teď? Vzít patentky a vysypat je do krmení? Bum! Prásk! Právě jste spáchali hromadnou vraždu neviňátek. Patentky slepené do chumáče jste úspěšně rozmačkali. Tak takhle to asi nepůjde. Patentky musíme před přidáním do krmení od sebe oddělit. K tomu nám poslouží speciální hlína Terre de Somme od Sensasu. Neměl by být problém sehnat ji v každém obchodě specializujícím se na plavanou. Velice jemná a předvlhčená hlína nám patentky dokonale rozdělí. Nezapomeňte ji přesít přes jemné síto, abyste se zbavili hrudek a mohli patentky rovnoměrně rozmíchat. Nechejte je několik minut s hlínou „pracovat" a znovu s citem promíchejte. Až budou všechny dobře odděleny, tak jsou připraveny „do boje". Upozorňuji, že hlína musí být vlhká! Suchá by nám nebyla k ničemu. Vyschne-li nám Terre de Somme, stačí ji zabalit do novin a ty pak vlhčit fixírkou dokud hlína nenatáhne vlhkost. Do dostatečně vlhké hlíny lze přidat i Joker Fix - lepidlo na patentky. To nám umožní lepit miniaturní kuličky, kterými můžeme dokrmovat. Pak už jen stačí zamíchat opatrně patentku do krmení. Doporučuji nechat patentky stranou a použít vždy jen potřebné množství, které neprodleně vykrmíte. Nezapomeňte také, že i během lovu je musíte chránit před sluncem. Stín deštníku nebo chladící box je ideální.

Masňák - velikán své doby

Málokterá nástraha se může pyšnit titulem „nejpoužívanější". Samozřejmě jsou zde stále nástrahy klasické, jako kukuřice nebo rohlík, které si své místo na výsluní neodmyslitelně vydobyly. Ale masňák je určitě nejznámější a nejpoužívanější živá nástraha vůbec. Zná ho každý plavačkář, feederista a i rybáři lovící na klasickou položenou. Doslova udává tempo moderním metodám. Závodní plavačkáři jej používají na každých závodech a za sezónu vykrmí stovky litrů této živoucí „celebrity".

Vzhledem k velice přijatelné ceně je myslím zcela zbytečné polemizovat nad tím, zda-li masňáky (larvy mouchy masařky) kupovat či nikoliv. Narozdíl od patentek je přidávejte pokaždé, když jdete k vodě. Několik kelímků by mělo být základem každého krmení. Několikanásobně to zvýší jeho přitažlivost. Ryby prostě těmto malým hbitým „zvířátkům" nemohou odolat!

Uskladnění je bezproblémové. Stačí masňáky dát do prostorné plastové krabice s děrovaným víkem (Pozor, aby neutekli!), přidat dostatek suchých pilin a v lednici vydrží i několik týdnů. Nezapomeňte piliny měnit. Optimální teplota v ledničce je asi 3 až 5 °C.

Před použitím je nutné masňáky tzv. „vyčistit" - zbavit pilin. To lze pomocí patřičně jemného síta. Bohužel je to opravdu zdlouhavé a nikdy se to nepodaří stoprocentně. Lepší je přesypávat masňáky z kýble do kýble. Vítr se postará o zbytek. Když nefouká, tak nezbývá nic jiného, než pomoc nějakého kolegy rybáře. Stačí vzít víko nebo prostě něco plochého. Jakmile jsou vyčištění, tak jsou připraveni k lovu. Já ještě před chytáním „vylepšuji" masňáky pomocí speciálního „pudru". Maggot Powder je navoní, budou více přitažliví pro rybu a zbaví se nepříjemného „masového" zápachu. Ten se projevuje hlavně u méně čerstvých jedinců. Nejdůležitější však je, že se odmastí a potom mají tendenci rychleji klesat ke dnu, kde jsou větší ryby. Nejraději mám vanilkové nebo „cejnové" aroma. Stačí troška, se kterou všechny masňáky promícháme.

Dalším „fíglem" je lepení. K tomu se používá speciální lepidlo Maggot Fix. Dále potřebujeme jemný štěrk, fixírku a přirozeně i to co chceme slepit - masňáky. Takto slepené červy můžeme bez problémů střílet prakem i na velké vzdálenosti. Neznám nic lepšího k přilákání kaprů nebo velkých cejnů. Koule se ve vodě za pár minut zcela rozpadnou a na zakrmeném místě máme jen lákavé „lezoucí" hromádky.

Smícháme masňáky se štěrkem asi půl na půl. Na řece štěrku více, na stojaté vodě méně. Celou směs posypeme Maggot Fixem a zamícháme tak, aby každý masňák měl na sobě bílý „povlak". Poté dovlhčujeme fixírkou až dokud nezačne směs lepit. Necháme ji odstát asi 10 minut. Nejlépe na sluníčku. Měla by vzniknout hmota, která při stisku drží pohromadě. Jestliže ne, tak přidejte lepidla a mírně dovlhčete. Chce to trochu cviku v odhadu.

Kukly - vzhůru na plotice

Kukla se příliš často nepoužívá. A to je velká škoda! Plotice, perlíni, tloušti - všechny tyto ryby kukly milují. Bohužel málo kdo si dá tu práci, aby si připravil na lov větší množství, které nejenže použije na chytání, ale i na krmení. Je to asi dáno tím, že kukly nemůžeme nikde koupit a musíme si je vytvořit naším vlastním úsilím. Ale výsledek rozhodně stojí za to. Bez kukel se nemůže obejít žádný specialista na lov velkých perlínů nebo plotic.

Jak tedy kukly získat? Nejčastěji se dostaneme s kuklami do styku, pokud necháme krabičku s masňáky opravdu dlouho v lednici. Ti se po určitém čase zakuklí. Když na tuto krabičku zapomeneme, tak na nás po jejím otevření může vyletět roj odporných černých masařek. To už je ovšem konečné stádium, které dozajista není naším cílem. Toto je řekněme přírodní cesta jak lze kukly získat. Bohužel se nekuklí všichni masňáci stejně a většinou je množství kukel dosti malé. Proto je vhodnější si kukly „uměle" připravit.

Stačí nasypat masňáky do prostorné, nejlépe ploché nádoby a tu dát někam do tepla. Třeba pod topení. Potom už jen stačí několikrát denně „líheň" kontrolovat a kukly sbírat do krabičky s vodou, kterou přechováváme v lednici. Až máme všechny kukly pohromadě, tak je rozdělíme - na plovoucí a potápivé. Potápivé přidávám normálně do krmení. Plovoucí jsou dobré do hladinových směsí na perlíny. V krabičce s vodou vydrží kukly asi týden. Pro dlouhodobější použití je dejte do igelitového sáčku a zamražte.

Na shledanou u vody!