Dne 6.12. se uskutečnil v Piešťanech poslední plavačkový závod sezóny 2008 tříčlenných družstev pod názvem Memoriál E. Balážika. Samozřejmě tam nemohl chybět ani náš tým Cortina Sensas ve složení Martin Valda, Libor Samlík a moje maličkost.
Já s Martinem jsme se vydali na páteční trénink zatímco Libor se doma věnoval „mikulášským“ povinnostem a dojel za námi až v sobotu ráno. Závodní trať v Piešťanech je velmi specifická. Jedná se o kanál s velmi malou hloubkou od 20 cm po maximálně 1 metr při průměrné hloubce kolem 40 cm. Je napájen termální vodou z nedalekých lázní a tak během celého roku nezamrzá. I apetit ryb je vzhledem k ročnímu období nadprůměrný. Po příjezdu na trať nám ihned vyřizuji ubytování v nádherném penzionu Benátky přímo na břehu kanálu. Doslova můžeme chytat z okna pokoje. Pak už se rychle ženu k vodě, abych si co nejrychleji chytil první rybku. Ty tři týdny bez ryb jsou znát. Vítá mě silný ledový vítr a několik kolegů ze Slovenska, kteří již trénují a právě začínají balit. Než stihnu vyndat pořádně všechny věci z auta, přijíždí i Martin. Sedáme si hned vedle penzionu. V tréninku plánuji chytat na odhoz a dlouhé biče. Děličku si nechám až na zítřejší závod. Krmení volím velmi jednoduché – 3000 Etang + 3000 Club Gardons. S vodou ho rozmíchám jen do takové konzistence, aby drželo po hromadě, ale nárazem o hladinu se rozbilo a vytvořilo velký mrak. To z důvodu malé hloubky vody a množství bahna na dně. Zároveň jsem zvolil krmení velmi slabé, bez posilovačů nebo dalších přísad. Venku je přece jen asi pět stupňů a v těchto podmínkách by ostré krmení ryby spíše odrazovalo než lákalo. Naprosto stejné krmení jsme použili i na závod.
Připravil jsem si dva odhozy s krátkými angličáky kolem 3g a montáží na propad, dá-li se tomu tak říkat při hloubce asi 40 cm. Po nakrmení několika kuličkami začínáme chytat. A nestačíme se divit. Místo očekávaných plotic berou karasi. A kolik! Ryba na každý nához. Po hodině chytání beru osmičku bič a zcela bez krmení opět chytám rybu na hod. To stejné se děje, i když na konci tréninku chytám na pětku bič. Výsledkem tréninku bylo, že jsme zjistili, že se karas drží vyloženě za krmením nebo v jeho okolí, nikoliv však přímo v něm. Taky je lepší krmit větším množstvím naráz než pravidelně a málo.
Kolem čtvrté odpoledne už začíná opravdová vichřice a je pěkná zima. Ještě rychle namícháme krmení na zítřejší závod a hurá do tepla. Večer se jdeme podívat do Piešťan. Zastavíme se v restauraci na večeři a pak ještě na chvilku v baru.
Ráno nás kolem půl sedmé budí zvonění budíku. V sedm se losuje. Na recepci nás už netrpělivě vyhlíží Libor i se slíbenou snídaní. Potkáváme se s řadou známých a kamarádů. Letošního ročníku se zúčastnilo úctyhodných 22 družstev. Kluci mě pověřili losováním a tak vytahuji číslo 15. To znamená, že všichni sedíme na čísle 15. Já mám sektor vedle penzionu u silnice a kluci jdou na druhou stranu kanálu k lázním. Počasí je velmi příjemné, skoro nefouká, svítí sluníčko a přes den je tak osm stupňů.
Svoji „patnáctku“ nacházím na rozbahněném plácku kousek od potopeného stromu. Nademnou se tyčící větve a stromy rychle mění mé plány. Z lovu na dlouhý bič nic nebude. Alespoň s odhozem se dá poměrně rozumně nahodit. Nejprve chystám děličku se dvěma topsety a kalíškovým. Dále dva odhozy a dva krátké biče pro lov u břehu. Všechno mám od bahna, které se lepí kam může. Rozbalení věcí je otázkou chvíle a tak se ve zbývajícím čase jdu podívat za Jurou Smahou, který sedí kousek napravo. Na jeho místě bych teda sedět nechtěl. Přímo nad sirnou trubkou a ještě ztracen v křoví. Jak se tady dá vůbec chytat? Ale tady to nikdo neřeší. Závody jsou hlavně o zábavě. Vracím se na své místo. Za chvilku je tu první signál a krmení. Beru do ruky kalíškový topset a navezu na děličku pět kuliček krmení s masňáky a střelím ke špičce dva košíčky červů. Pak hodím ještě rukou tři kuličky krmení na krátký bič. Na odhoz nekrmím vůbec. Schválně jsem zvolil takovéto šetrné krmení, protože karas v té vodě byl a bral i bez krmení a velká „kanonáda“ by ho jen vyplašila.
Moje domněnky jsou správné. Po začátku závodu mám ihned na děličku záběr za záběrem zatímco kolegové kolem jen sporadicky vytáhnou rybu. Karásky udžuji v žravosti dostřelováním červů a sem tam navezu kalíškem kuličku krmení. Po 45 minutách závodu chytnu kapra a je zle. Za prvé se zde totiž kapr neboduje, za druhé mi rozplašil místo a hejno kaprů mi tam jiné ryby nepustí. Pak ještě zapřáhnu jednoho, ale toho rychle trhám, abych s ním neztrácel čas. Nekrmím a doufám, že kapři odjedou. To se i stalo, jenže odjely všechny ryby a na děličku už je to trápení. Navíc se začal zvětšovat stín a sluníčko je na půlce kanálu. Proto beru do ruky odhoz. S děličkou to už nadále nemá cenu. Ani nekrmím a nahazuji. Lehké zhoupnutí angličáku, přitopení a pěkný karásek už může hodnotit interiér mého vezírku. A pak další a další. Závodníci naproti mně na začátku závodu pořádně zakrmili a všechnu rybu si vyplašili. Takže zatímco oni na krmení mají jen sporadické záběry, já si pět, sedm metrů za jejich krmením tahám karásky a cejnky v pravidelném tempu. Ještě stihnu zaseknout pěkného velkého karase, ale vytahuji ho až po závěrečném hvizdu. Je tu konec závodu. Vím, že jsem na tom celkem dobře. Jelikož pořadatelé mají jen jednu váhu a váží od druhé strany, mám spoustu času na balení. Na parkovišti u auta potkávám veselého Libora. Vyhrál sektor a dělal jedničku. Celý závod chytal na dlouhý bič, jak jsme plánovali, a nachytal něco kolem 8 kg. Martin udělal krásnou šestku na dlouhý bič a odhoz. Všichni jsme zvědaví jak to dopadlo u mě. Jak jsem čekal, přechytali mě jen oba forhonty a několik závodníků v pravé části sektoru, kde bylo podstatně více ryb. Je z toho sedmička s váhou 4620g a zhruba 60 karásky ve vezírku.
Nakonec nám náš součet 14 stačil na první místo a tudíž vítězství našeho družstva Cortina Sensas. V jednotlivcích Sensas také dominoval. Na prvních třech místech skončili vítězové sektorů. Na třetím místě se umístil Luboš Krupička (Považská Bystrica Sensas A) s váhou 7700 g. Na druhém místě skončil Libor Samlík (Cortina Sensas) s váhou 8000 g. Zaslouženým vítězem se pak stal Rasťo Dudr (Považská Bystrica Sensas A), který nachytal 11500 g karásků.
Nezbývá než se těšit na příští ročník závodů v Piešťanech!
