Rybářské potřeby RYBOLOV.cz

Je sobota 15.8. 2009. Na dobře známé závodní trati, sypaném kamenném valu se scházejí závodníci po roční odmlce a nepříliš povedených posledních ročnících kvůli obnovení velmi oblíbeného a zajímavého závodu na Novomlýnských nádržích mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Přihlášeno je celkem 31 dvojic s bohatou účastí závodníků především ze Slovenska a Maďarska. Nové mlýny jsou známé svými bohatými úlovky nádherných velkých cejů, kteří tvoří většinu úlovků během závodu a všechna družstva stavějí taktiku právě na tuto rybu. Na více než dvoukilových cejnech roste váha ve vezírku opravdu rychle  a vyjímkou nejsou ani ryby přes tři kila váhy, pěkně vykrmené a s nádherným zlatým zbarvením. Tak jak to má být  a jak je to typické.

Na závodní trať přijíždím mezi prvními kolem páté hodiny ráno. Během pár chvil už je na místě většina závodníků. Míchá se velké množství krmení a především klíčová hlína na patentky. Hlína s patentkou totiž na cejny funguje daleko lépe než jakékoliv krmení. Bohužel po příjezdu dodavatele živé nástrahy přichází krutá rána – není velká patentka na háček! Výraz v obličejích některých závodníků se ani nedá popsat. Naprosté zděšení a beznaděj. Velká patentka je v podstatě jediná úspěšná nástraha a napichovat cokoliv jiného na háček nemá vůbec smysl. Někteří dokonce uvažují o tom, že do závodu nenastoupí. Nakonec však všichni zůstávají. Ti, kteří měli patentku z vlastních zdrojů solidárně kolegům dávají alespoň po malé hrstičce na háček. Všem je jasné, že to nestačí, ale aspoň něco.

Já s Liborem Samlíkem máme jasno. Na závod jsme si nachystali asi 30 litrů krmení a 80 litrů hlíny Terre de Somme s mírným nádechem do žluta pro krmení malou patentkou. Krmení je potřeba hodně. Vždyť rekord tratě je více než 120kg a udržet tolik ryb na krmném místě už vyžaduje pořádnou dávku. S dalších živých nástrah jsme zvolili hnojáčky, kukly a jen pár červů, kteří nejsou příliš potřeba. Plánujeme chytat na odhoz pomocí anglických splávků v asi třicetimetrové vzdálenosti od břehu. Vlastně podobně jako ostatní družstva. Odhoz je nejčastější i nejpoužívanější metoda lovu. Kvůli hloubce kolem čtyř a půl metru volíme klouzavé splávky se zátěží na vlasci mezi dvěma a pěti gramy pro případ větru nebo silnějšího tahu vody. Pro případ klidné hladiny máme nachystány pruty s pevným uchycením angličáku tzv. na propad pouze s několika menšími bročky na vlasci. Především pro lepší stabilizaci návazce na dně. Návazce a háčky jsou velmi jemné a slabé. I přes velké množství ryb jsou záběry velmi opatrné a na hrubou sestavu záběr nepřijde vůbec.

Co se týká počasí, vyhlídky jsou jen špatné. Příšerné vedro, absolutní bezvětří a voda plná zelených sinic. Na kamenné hrázi je snad sto stupňů a vydržet dvě hodiny přípravy a dalších osm hodin závodu je opravdu nadlidský výkon. Na pláž by to počasí bylo ideální, ale ryby mají jiný názor. Jen se líně převalují u hladiny nebo ve vodním sloupci a nejeví zájem o jakékoliv nástrahy a už vůbec nechtějí nic žrát. Proto se schyluje k předpokládané a od rána očekávané tragédii.

Během závodu se bohužel vše potvrdilo. Po ůvodním nakrmení se chytilo pár ryb, které rychle vletěly do základního zákrmu. Jak se rychle objevily, tak rychle i zmizely. Pak už to bylo jen paběrkování a boj s větrnými mlýny. Na celé trati se chytaly pouze velmi náhodné ryby a o nějakém umění nebo taktice nemohla být řeč. A tak to bylo spíš takové přátelské posezení s kamarády než skutečný závod. Forhonty nebyla šance přechytat a tak se umístili na prvním a třetím místě. Jediným „zázrakem dne“ byla dvojice Heidenreich, Maštera, kteří seděli v samém středu tratě a i přesto se jim podařilo nachyta více než 50 kg a skončit na druhém místě. Váhy na dalších místech už byly o několik řádů nižší a několik dvojic skončilo dokonce s nulou včetně vítězů minulého ročníku. Průměrně dvojice chytala tak 6-10 cejnů. Na vítězné umístění stačilo kolem třiceti ryb na dvojici, což je za osmihodinové snažení opravdu málo. Když příroda nepřeje, nedá se nic dělat.

Každopádně závod to je vskutku věhlasný, výborně zorganizovaný. Věřím, že po této premiéře v trošku novém kabátě bude jeho obliba do příštích let jenom růst. Do dalšího ročníku bychom chtěli pozvat nejenom všechny účastníky z letoška, ale také družstva z Rakouska, Německa nebo i Polska. Jako speciálního hosta potom Jeana Desque a jeho družstvo Sensas 28 z Francie, kteří patří k evropské závodní špičce. Nezbývá než se těšit na další ročník, který by se měl zařadit mezi známé evropské závody.

Na shledanou u vody!

Ivan Görčöš

Výsledky ke stažení: ZDE

Foto: