Rybářské potřeby e-shop
Krmení na feeder Tisk Email
krmeni_feeder21Feeder je v překladu krmítko a tím pádem je i celá tato metoda logicky spjata s krmením. Jak už jsem někdy dříve uvedl. Největší zbraní feederu oproti jiným metodám, je naprosto přesné umístění malého množství návnady kousek od našeho háčku. A nezáleží vůbec na tom, kde chytáme. Jestli je to malý rybníček, přehrada nebo velká řeka. Pokud bych měl vyzdvihnout hlavní přednosti feederu oproti plavané, bude to hlavně ve dvou situacích. Především pokud budeme lovit velké ryby jako cejny nebo kapry v silném proudu, ať už na řece nebo velké přehradě, je zde feeder nepřekonatelný. Dokážeme s ním totiž udržet nástrahu zcela v klidu na dně a zároveň u ní máme i hromádku krmení, které se nám proudem hezky vyplavuje a láká ryby. Druhou výhodou je nahazování těsně k překážkám. Například ke druhému břehu řeky nebo k ostrovu. S feederem můžeme lovit i 30 cm od břehu. S odhozem se nám to nikdy nepodaří.

krmeni_feeder1Ale to bylo jen takové odbočení. Jak je vidět, nějaké krmení musíme do feederového košíku umístit skoro vždy. Olůvka na feeder používám zcela výjimečně při rychlém lovu menších rybek nebo pokud ryby aktivně vyhledávám a krmítko by je například v mělké vodě mohlo plašit. Jako každá metoda, tak i feeder má svá specifika, co se přípravy krmení týče. Kdo zná základy přípravy krmení z plavané má v tomto velkou výhodu. Ale pozor. Feederové krmení se od plavečkového v některých podstatných ohledech liší. Hlavně si totiž musíme uvědomit, že pokud se rozhodneme krmit rukou nebo prakem a zároveň krmítkem, musíme namíchat dvě rozdílná krmení. Neplatí to sice vždy, ale je myslím dobré nad tím minimálně zauvažovat než začneme chytat.

krmeni_feeder5Ještě než se zmíním o samotné přípravě feederového krmení je nutné se zmínit o některých pomůckách, které nám přípravu krmení usnadní a bez kterých by to dokonce snad ani nešlo. První důležitou věcí jsou prostorné nádoby na míchání krmení. Dnes se standardně používají velikosti kyblíků 17, 25 a 40 l. V posledním jmenovaném bychom měli i naši návnadu připravovat. I v případě, že mícháme třeba jen 2 kg krmení. Ve velkém prostorném kýblu se nám totiž směs pohodlně promíchává a to jak za sucha, tak i za mokra. Šetří to čas a krmení je pak promícháno a provlhčeno daleko kvalitněji a rovnoměrněji. Když už mluvím o vlhčení. Vždy si na něj noste nějakou malou mističku, kterou budete postupně vodu přidávat do suchého krmení. Nikdy nelijte naráz třeba dva litry vody. Pak se vám totiž velice snadno může stát, že krmení tzv. přelijete a vznikne z něho zcela nepoužitelná kaše nebo plastelína, pak už ho můžete rovnou vyhodit. Vlhčení záleží na jednotlivých druzích krmení. Směsi na velké ryby se většinou vlhčí nejvíce, ale i nejdéle! Do kaprového krmení je potřeba přidávat vodu klidně i hodinu, dokud všechny partikly a větší hrubé částice těchto směsí dostatečně nenasáknou vodu. Právě kaprové směsi bývají oříškem, kdy rozdíl mezi ideálně navlhčeným krmením a kaší bývá jen trošička vody. Navíc odhad zhoršuje i dlouhá doba vlhčení krmení. Nicméně, ačkoliv to vypadá jako hororová scéna ze špatného filmu, je to snadné a každý se to za chvilku naučí. Další a velmi důležitou nepostradatelnou pomůckou jsou vhodná síta. Pomocí síta zbavíme krmení hrudek a dostaneme do něj vzduch. Kulička krmení nám pak ve vodě lépe pracuje a rozpadá se krásně rovnoměrně. Právě síto je jedna z pomůcek, bez kterých nelze namíchat dobré krmení. Dobré je mít několik různých druhů sít podle druhu krmení, které mícháme. Na stojaté vody a jemnější směsi potřebuje síta hustší a naopak na krmení lepivá a těžká na velké ryby nebo řeky zase síta s velkými oky. Přes ně totiž propadávají větší částice těchto lepivých krmení daleko snáze a i přepasírování přes hrubší síto je rychlejší. Dobrým pomocníkem je i fixírka. Ať už automatická nebo mechanická. Umožňuje nám šetrně dovlhčovat krmení během lovu a můžeme ji použít i na slepení masňáků. Na závěr bych ještě snad doplnil nějaký hadr, do kterého si můžeme utřít ruce. Je to taková hloupost, ale přispívá ke komfortu a nemáme pak aspoň všechno upatlané od krmení.

krmeni_feeder222Jak už jsem řekl. Bude rozdíl mezi použitým krmením, které dopravíme do vody na volno a které dopravíme do vody krmítkem. Proč? Důvod je prostý, od obojího totiž očekáváme rozdílné služby. Můžeme si to ukázat na příkladu lovu na větší řece, třeba Labi. Dejme tomu, že chci zakrmit asi 20m od břehu s tím, že základní zakrmení naházím rukou a během lovu budu krmit krmítkem a občas tam hodím větší kouli rukou. Co tedy od krmení očekávám? Ta část krmení, kterou chci házet rukou se bude muset vypořádat se silou proudu. To znamená, že zde budou platit stejné zásady jako u plavané. Krmení bude lepivější, těžké, pravděpodobně do něj přidáme vcelku velký poměr těžké říčná hlíny, aby nám odplavalo s proudem co nejméně. Jedině tak totiž zaručíme, že námi naházené koule krmení nám nerozplaví proud. Díky jejich lepivosti (způsobené například přidáním PV1 - lepidlo do krmení) a také váze (tu dodá adekvátní těžká říční hlína) klesnou ke dnu vcelku a přibližně tam, kam jsme je vhodili do vody. V opačném případě by nám totiž proud koule rozplavil ještě v době klesání na dno a zároveň by všechno odnesl po vodě dolů, protože bez hlíny by naše krmení téměř nic nevážilo. Takže nakonec by to vypadalo, jako bychom do vody vůbec nic nehodili. Jenže do feederového krmítka potřebujeme něco zcela jiného. Princip krmítka je totiž v tom, aby nám co nejrychleji nalákalo ryby k háčku, který je od krmítka vzdálen jen několik desítek centimetrů. Tím právě docílíme velké přesnosti, která je pro feeder příznačná. Proto naše krmení v krmítku musí na dně rychle pracovat. Nic nevadí, že se rozplaví. Ba  dokonce naopak. To je jen dobře. Protože je to jen malé množství, tak nám odplavené částečky neodtáhnou rybu ze zakrmeného místa a zároveň nám vytahují ryby co stojí po proudu směrem nahoru, tedy k našemu háčku. Tento jev je nejmarkantnější pokud přidáme do krmítka ještě volné maňáky. Ti se kutálejí po dně i s proudem a rybky je jednoho po druhém sbírají, jedou proti proudu až narazí na háček. Co by se stalo, kdybychom dali do krmítka stejné krmení, jaké jsme si připravili pro házení rukou? No nestalo by se vůbec nic. Lépe řečeno hodně dlouho by se nic nestalo. Prostě takovéto krmení by zůstalo nalepené v krmítku a pravděpodobně by v něm vydrželo i na několik příštích nahození. To je zcela špatně! Krmení se do krmítka přidává, aby se vyplavilo, nikoliv aby v něm zůstalo půl dne. Proto nechápu velkou řadu rybářů, ať už feederařů nebo klasicky lovících na položenou, když jim krmení zůstane v krmítku ještě po vytažení z vody. Že nemusí krmítko znovu plnit? Ano, ale vyváží to fakt, že jim to krmítko, které má lákat ryby k háčku, tím, že uvolňuje krmení, neláká vůbec nic? A už vůbec nic se z krmítka neuvolňuje? Pak totiž použití krmítka jaksi ztrácí logičnost. To už je potom jako zátěž lepší klasické olůvko, které lépe letí a drží na dně v proudu. Proto je nezbytné rozlišovat krmení. Někdy je to úplně jedno a krmení můžeme použít jak do krmítka, tak i na volné házení rukou nebo prakem. Většinou to bývá případ stojatých vod, kde mícháme krmení rozpadavější. Někdy dokonce na stojaté vodě mícháme naopak krmení lepivější do krmítka, aby se nám z něj nevyplavilo během nárazu o hladinu, ale zůstalo v krmítku a dopadlo až na dno, kde začne postupně pracovat a vzlínat. Tak láká ryby i z vyšších vrstev vody směrem dolů ke krmítku a k háčku. Na toto jsou občas dobré směsi s tzv. pulsátorem. Jsou to jakési speciální částice, které nejprve z krmení stoupají celým vodním sloupcem klidně až k hladině a poté zase padají směrem ke dnu. Většinou je tento druh směsí účinný na cejnky a plotice. Tyto dva druhy ryb se totiž pohybují v celém vodním sloupci a občas není snadné je přinutit k záběru zrovna na dně. Na stojaté vodě je dokonce lepší si krmení namíchat tak, aby nedělalo moc velký mrak, nebo i žádný. Mrak nám totiž zbytečně roztahuje ryby do celého vodního sloupce a méně jich pak zůstane na dně a tím se snižuje i pravděpodobnost záběru.

Proto, když se nám dostane do ruky speciální krmení určené do feederového krmítka, jedná se o směs velmi jemnou, která pojme velice málo vody. Důvod je zcela prostý. Zapříčiní to totiž velice rychlou reakci krmení při kontaktu s vodou. Proto je potřeba mít tato krmiva odzkoušená. Dokonce na některé velké řeky nejsou ani speciální směsi do krmítek vhodné, protože pracují tak rychle, že se krmítko nedostane ani na dno a už je prázdné. Proto je potřeba lepivost krmení trefit zcela přesně. Někdy tomu třeba pomůže silnější namáčknutí do krmítka nebo zase naopak přidání většího počtu masňáků, aby se krmení rychleji rozpadlo a rozplavilo.

Záleží také na použitém krmítku. Máme krmítka malá, velká, uzavřená, otevřená. Logicky z malého a uzavřeného krmítka se krmení uvolní pomaleji než z velkého a otevřeného. Na řeky se většinou používají krmítka s hustou síťovinou, aby se zabránilo příliš rychlému vyplavení krmení proudem. Naopak na vodě stojaté se používají krmítka hodně otevřená s velkými oky v síťovině, aby se krmení dostalo co nejrychleji  ven. Někdy je dokonce dobré po dopadu krmítka na dno s ním trošičku popotáhnout. Tak jakoby vtáhneme háček do krmení, které vypadlo z krmítka a zároveň ho zvíříme, což ještě více láká ryby. Zaregistrují totiž nějaký pohyb na dně a hned se jdou podívat co že se to tam děje.

Pokud se trošku vyznáme ve vlhčení krmení a máme s danou směsí, kterou mícháme, již nějaké zkušenosti, lze rozpadavost ladit jednoduše pomocí přidávání vody. Do krmítka uděláme krmení více suché, naopak pro házení rukou ho uděláme více mokré a tím pádem i více lepivé a těžké. Pokud máme totiž krmení suché, znamená to, že částice ještě nejsou dostatečně nasáklé vodou. Po dopadu tohoto suchého krmení do vody, začnou částice rychle sát vodu, bobtnat a krmení se z krmítka rychle uvolní a vytvoří pěkný obláček u dna. Ne vždy je tento způsob možný, ale většinou si s nějakou podobnou úpravou vystačíme. Nebo třeba nepřidáme do směsi určené do krmítka hlínu. To také zcela změní charakter krmení, nebo tam jednoduše přidáme jiný druh hlíny. Není totiž hlína jako hlína a každá pracuje úplně jinak. Jsou totiž hlíny lepivé a těžké, ale i hlíny velice jemné, které téměř nelepí. Je pak jen na nás jak přesně si krmení v krmítku doladíme.

Přesto všem doporučuji, aby alespoň vyzkoušeli krmiva s označením Feeder. Nejsou totiž vymyšleny jen tak, ale za určitým účelem. Mají naprosto specifické složení a jejich práce v krmítku je nenahraditelná. Jen upozorňuji, že není příliš dobré s nimi vnadit například rukou nebo prakem, protože se pravděpodobně krmení rozbije o hladinu a vytvoří veliký mrak. Ten nám buď odplaví proud nebo vytáhne ryby do sloupce. Ani jedna z těchto dvou věcí není žádoucí. Proto ještě závěrem - krmení označené jako Feeder používejte skutečně jen do krmítka!

Na shledanou u vody!

Ivan Görčöš

 

Váš košík

Košík
Váš košík je prázdný
prodejna_upoutavka.jpg

Vyhledávání

Rozšířené vyhledávání

Kalkulačka Cetelem